V dávných dobách "futrování" počínajícího manželského stavu po materiální stránce, jsme byli, jako zřejmě velká část začínajících párů, věrnými a častými zákazníky IKEA. A nutno uznat, že ve většině případů jsme nebyli zklamáni, některé kousky slouží dodnes. To platí i o vybavení do kuchyně. Rozpětí kvality a cen je široké, ale dají se za zlomek obnosu za značkové výrobky najít opravdové perly, sklo, hrnce, servisy, nože i drobné doplňky. Naše babička si třeba pochvaluje, že na žádné jiné pánvi se jí nedělají palačinky tak dobře, jako na té nejlevnější, nejhorší ikeácké příšeře. Ale všem z ní chutná, tak proč to řešit.
Restaurace je z mého pohledu taková závodní jídelna, včetně té spousty lidí a halasu. Naštěstí chybí průvodní pach špatného jídla, blbě větrané kuchyně a zkyslým hadrem otíraných táců. Nabídka jídel není přehnaná, občas obměňovaná, obsahuje jasné stálice (losos, kuřecí prsa, saláty a samozřejmě masové kuličky). A že se tu takřka nevaří z čerstvých surovin? Ale no tak. Kvalita, z hlediska "závodky" je určitě na té lepší úrovni, rodiny trávící neděli v nákupních centrech se jistě ošklíbat nebudou. No nekupte to, když je to tak levný!
Asi nejzajímavější částí je prodejnička švédských specialit, mají i polotovary některých jídel z restaurační nabídky, řada výrobků se honosí známkou BIO. Suchary jdou mimo mě, ale prý nejsou špatné, říká žena. Rozhodně stojí za ochutnání sýry, kupodivu jamy, sice mne vždycky pobaví kupovat brusinky ze Švédska (?), ale jsou dobré. Kdo by měl zálusk na něco exotičtějšího, může si dát třeba salám s losím masem či losí plátky. Osobně jsem však silně zklamán, sice v chuti je "cítit" určitá jinakost, ale je holt výrobním procesem dáno, že převažuje všudy uniformní pachuť nejrůznějších éček, v tomto případě těch méně hodných.
Ponechávám raději stranou možnost dopřát si občerstvení ve formě od pohledu vodnatého párku v gumovém rohlíku či kousku klasické české pizzy, neboli tlustého bledého těsta pokladeného čímsi, no značně nezajímavým.
A tak u mě jednoznačně vítězí nakládaní sledi, ať již v hořčičné omáčce nebo smetanové s koprem, kvůli těm se tu vždycky rád zastavím.
Ne, z oblasti gastronomie mne do IKEA nic neodolatelně netáhne, ale když už tam, kvůli něčemu úplně jinému zajedeme, u kuchyňských potřeb i v miniprodejně potravin vždy chvilku pobydeme. Někdy na čumendu, někdy nechat švédský kolos něco utržit.
Žádné komentáře:
Okomentovat